Kryofilní radovánky konce roku 2012

Zima je čas radovánek a pár obrázků vydá za spoustu řečí okolo :)

Přehrada Horní Bečva - zamrzlá deseticentimetrovým ledem, tady se plavat nebude

Pokus o průsek s pravou valašskou výbavou, díky časovému presu jsem se tentokrát neprosekal

Zdravím lunu, odcházím

Už tradiční Silvestr na koupališti v Rožnově s Martinem a Zdenkem - vysekat celou dráhu letos nepůjde

S ledem je třeba se nejdřív řádně skamarádit

Valašský ponor (v pozadí stylově Radhošť)

Kluci s lachtanem

První odvážná - Martina

Rekordní led přilákal rekordní počet ploutvonožců - Zdenek, Martin, Martina, Richard, Eva

Rodinná momentka se švagrovou a se ženou

Rodinná štafeta

Zima krásně vybíjí, zima krásně nabíjí.

Pokud ještě nejste přihlášení na náš Tříkrálový závod, nezapomeňte se přihlásit. Poběháme, poplaveme, popunčujeme a hlavně bude sranda :)

Do Nového roku přeju, ať dostanete hodně péefek "ememix-í-í-í" a mějte se tak, jak si zasloužíte.

Sportu v jakékoliv formě zdar :)

Koloběh Říp Praha. A jak jsem si chtěl dát teplou ..

S Evou jsme se letos poprvé přihlásili na Koloběh Říp-Praha. Závod smíšených párů, kde jeden cyklo, jeden běží a libovolně se střídají. Moje příprava nebyla nejintenzivnější, od srpna jsem cyklu a běhu nedal víc než 50 kilometrů (celkem, ne týdně), ale snad nejsem tak marný, abych musel furt trénovat. Více než 20 km jsem naposled uběhl před rokem a půl a moje tělo si to prostě pamatuje, tak. Eva na tom byla líp a běhala snad každý týden, až jsem ji musel přátelsky pošťuchovat. Pro pouhý sběr sportovních dividend není třeba nějak zbrkle investovat, si řikám. 

Přes všechny překážky, které nás v týdnu potkaly, nám pomůže naše magické startovní číslo. Může na takovém závodě být po dvojce jiné lepší číslo než 69? Ne!

Čechové na Řípu - vlastenecké vzedmutí napotencované prosincovým mrazem

Na startu, kde byl docela silný mráz, jsem projevil svou naprostou nezkušenost, když jsem přijal nabídku neznámého kolegy, že mi doleje vody. Držím bidon, on mi nalívá do flašky a na ruku a hned se omlouvá: “já jsem fakt nechtěl, abys zmrznul”.

Díky dobré organizací se startuje přesně v 9h. S prsty na brzdách si užívám sjezd a prsty mi pěkně mrznou. Sjel jsem to celé, držky nehodě. S Evou se od začátku střídáme po dvou kilometrech, Eva drží hezky stabilní tempo a pokaždé, když se podívám na zmrzlý tacháč, svítí jí tam stejné číslo. 

Běh simní krajinkou, přes louky, přes pole, avšak mrasu stále navsdory

Jestli mi má z celého závodu zbýt jediný obraz, chci, ať je to tento: Evě podávám bidon z rámu kola. Chce se napít, ale náústek zamrzl. Odšroubovává zamrzlé víčko, nahne bidon, polkne vodu a za běhu ze sebe chrlí zbytky ledu. A zas a zas, ledová to žena! 

Tady mi to secvaklo..

No je to celé super! Síly máme dost a po cca 20-ti km sbíháme poprvé k Vltavě, kde dostávám šibalskou myšlenku. V Kralupech nad Vltavou jsem se zamiloval do krásně šedé a klidné hladinky a slibuju si v cíli za odměnu slavnostní lázeň.

Kralupy i my nad Vltavou

Střídáme teď co kilometr a i když jsme nepřijeli se s nikým honit, když vidím něčí záda, je to pro mě impuls zabrat. Od půlky už nás nikdo nepředběhl, protože se nám daří neuvadat a do cíle stahujeme 4 páry. Je krásně slunečno, bezvětří, sice mrzne, ale to ničemu nevadí. Překvapivě na kole není na nic tak moc čas. Podle pravidel je potřeba udržovat ve dvojici vizuální kontakt. Rozumím tomu tak, že se musím Evě dívat celý závod do očí. Dodatečně teď přiznávám, že jsem se chvílemi díval i pod nohy a na cestu, snad mi to komitét odpustí. A Evě to vynahradím někdy jindy.

Poslední dva kilometry střídáme každých pět minut i dřív, už s nikým nesoupeříme. Do cíle vbíháme v krásném čase 4:44. Plán byl dát to pod 5 hodin, což se povedlo na moment přesně! Je třeba to oslavit. V propozicích se píše, že jde o "50 km pro koedukovanou dvojici a jedno kolo" a já už teď vím, co znamená ten koedukovaný - znamená to pěkně zmrzlý.

Menší křečí nenech se odradit a vesele vskoč v tok!

Sice jsme více než pět posledních hodin strávili v pětistupňovém mraze, ale takový svátek si ujít nenechám. Přes drobné křeče se mi daří sundat mokré prádlo a ještě za tuha vklouzávám do 3,5°C Vltavy. Nemám z toho žádný diskomfort, ale vím, že v tuto chvíli už nemám moc z čeho brát. Po dvou minutách mimořádně osvěžujícího plavání lezu ven. Zase zpátky do cestovního. 

Vltava 3,5°C (stejně už ve sprchách nepoteče teplá)

V cíli se nalévám čajem, klábosím tu se souběžcem, tu se soukolcem a teplo se naplno neaneanevrací. Po asi půl hodině se rozhoduju pro pohodlnou variantu. Namísto dalšího pohybu si půjdu dát teplou sprchu. Co teplou, horkou. Trousím se do chladných sprch a zkouším teplotu - pokaždé vyteče jen trocha a hned za ní mrška chladná, na kterou přiznávám už nemám morálně volní vlastnosti. Ze sprchy jdu ještě o trochu zmrzlejší, ale ručník a suché ponožky mě vrací do úplné tepelné pohody. Stálo to za to a jsem rád, že jsem to zkusil.

Baron von Moldau, Stillleben mit dem Komün (zátiší s komínem, pozn. překl.)

Díky, díky vám usměvavým organizátorům Hanko a Jardo, díky podpůrný týme, díky slunce, díky Vltavo, díky naše přátelské koedukované dvojice. Díky Evo, jen s tebou mohl být tento závod dokonalý!

Tříkrálová běžecká beach party

Bylo nebylo, z hospody se kouřilo. Teda nekouřilo, protože byla nekuřácká, ale zato na našem setkání runbloggerů něco padlo. Jako vždy padlo několik piv či jiných sociálních tmelů, ale hlavně padl nápad. Ten nahodil 12HonzaDe, běžecká turbína v jedné osobě, a to že by se rád zúčastnil nějakého běžeckého otužileckého závodu. V tu chvíli ještě žádný závod nebyl. 

 

Na druhé straně stolu seděla Leona, kdysi světloplachá běžkyně, dnes hlava webu Neseď za pecí a šikovná organizátorka vlastních běžeckých závodů a setkání. To bylo jak hodit sirku do stohu. Baflo to a v tu chvíli už všechny tři srdce hořely pro závod jasným plamenem. Konkrétně pro Tříkrálovou běžeckou beach party. Takže poznačte si datum 6.1.2013 ve 13 hodin, v tomto čase to u rybníku Martinák mezi Černým Mostem a Dolními Počernicemi vypukne.

Nebudu už internet zatěžovat dalšími slovy, mohl by se celý zaplnit. Přečtete si ještě upoutávky Leony a Honzy a pak už šup šup na registraci.

Můžete to brát jako neoficiální sraz bloggerů, kteří se potkali díky skvělému běžeckému serveru běhej.com a díky kterému může spousta z nás svůj běžecký svět rozdělovat na ‘před běhej’ a po něm. Jistě se nás tam sejde z naší dříve výhradně virtuální skupinky dost. Ale vítáni jsou samozřejmě všichni, kdo na Tři krále nestojí o nic jiného, než mít řádně promrzlou hýžděl. A vemte si klidně plavky, nikdy totiž není taková zima, aby nemohla být ještě větší zima!