úterý 5. října 2010

Podzimní plavání - všechny chmury zahání

aneb Nábor otužileckého kroužku Tak už je to tady. Poetika podzimu. Ale místo toho, aby si roční období nějak důstojně předávaly vládu, podzim mlátí do léta klackem a už z něho brzy vymlátí všechny ty sluneční odlesky, noční bouřky, parné dny a hromadu lahváčů. Příchod podzimu vnímá spousta lidí silně. Někdo chmuří, někdo nakupuje zásobní alkohol. Já patřím zatím jen do druhé skupiny. A příchod podzimu ignoruju, protože o důležitých záležitostech by měl člověk být informován oficiálně. Takže dokud mi nepřijde doporučený dopis o změně ročního období, tak to tričko a šortky prostě neodložím!
Otužileckou sezónu jsem zahájil stylově týdenní červencovou odstávkou. Od té doby jsem už jedenáct týdnů teplou vodu neviděl. A ne, že bych po ní nějak bažil - přijde mi teď taková odporně podbízivá, bacoaž laciná. Jak se říká u nás na Valašsku "ganz unappetitlich". Zato studená je něco jiného - ta se nevnucuje a navíc je taková kontaktnější, jako stvořená pro svěží radovánky. A z původně tak nedostatkového média je najednou docela dostupný materiál pro udržení pohody duše a těla. Je na čase ukončit letní spánek. Co se týče ochrany před zimou a nemocemi, každý z nás má v sobě obrovský arzenál, ale není jednoduché se k němu dostat. Je třeba zvednout těžké, rezavé, ale (přiznejme si) taky dost hnusné víko. Komu se to ale podaří, má vyhráno a může si přičíst k dobru: - výrazné zvýšení sexuální apetence (to sice není pravda, ale aspoň sem zavítají nějací lidi z google, hahááá :) - výrazné zvýšení imunity - dobrou pohodu v čím hnusnějším, tím lepším počasí - celoroční pobyt na čerstvém vzduchu v biotopu kryofilních endemitů - a vůbec! Určitě bych nezanedbal ani celospolečenský prospěch. Modelová situace je, že se na zimní plavce kontrolní skupina dívá nechápavě. Menšiny to prostě tak mají a jinak než drobnou evangelizační činností to změnit nejde. Ale máme taky svůj příspěvek, ne že ne: až bude kontrolní skupina kašlat, smrkat, hekat a dělat jemiblbě, můžeme se na ni pro usnadnění léčby sladce usmívat. Ta imunita tam prostě je! Žhavení na novou sezónu už proběhlo i v našem klubu. Poslední zářiový pátek byla vynikající akce 1.PKO: brigáda, kontrolní závod ve Vltavě na 750 metrů, přednáška Doc. Vybírala na téma otužilosti a nakonec táborák. Letos jsem toho naplaval o dost míň než loni. Deník nevedu, ale sotva bych se dostal na dvacet kilometrů za celý rok. Ale zimní voda už ve mně od léta rezonuje, takže jsem deset dní před kontrolním závodem zařadil gumy, abych se aspoň suchým tréninkem pokusil obhájit loňské čtvrté místo. Voda ještě spíš letní - 17°C. Lýtka mě mírně braly hned od startu, ale nikam jsem to nehnal a držel se zhruba na třetím místě. Před obrátkou jsem spěchal na bójku, abych tam byl dřív před dalšími dvěma plavci a udělal malý náskok. Daří se a za chvilku se vyrovnávám s menším kyslíkovým dluhem. V posledních dvou stech metrech padám na páté místo, snažím se šetřit na finiš a v posledních metrech čtvrté místo nakonec těžce vydírám. Po vyčerpávajícím finiši okamžitě dostávám silné křeče do obou lýtek a vzpomínám na stejně křečovitý souboj s Jirkou Kuřinou v pětistupňové Plzni. Přednáška Doc. Vybírala o vlivu adaptace na chlad na celkové zdraví byla zajímavá. Bazální metabolismus se oproti běžné teplotě v ledové vodě zvýší na 4-6 násobek, a to je pořádný hukot. Zajímavý je způsob testování: otužilci a kontrolní skupina jsou na hodinu ponořeni do 13°C vody, sleduje se třes, teplota jádra, hladiny hormonů apod. A to několikrát týdně po dobu jednoho měsíce. Pan doktor ukazoval graf za grafem srovnání otužilců a kontrolní skupiny, čas od času utrousil objektivní poznámku typu "tady jste na tom taky líp než ty zhejčkaný kontroly". Odborná veřejnost je silně na naší straně. Následoval buřtopivní táborák. Kde jinde se může takový plavec cítit dobře než v biotopu s nižší teplotou, kde všichni do jednoho ví, o čem to celé je? Tip dne: Pokud někdo z vás inklinuje k chladnějším polohám, je ideální čas začít. Teplota řek je aktuálně podobná (ne-li teplejší) než to, co teče z modrého kohoutku. Sport zimního plavání bych doporučil taky sportovcům, kteří mají pocit, že to všechno začíná jít nějak mimo ně - znovunabytí motivace zaručuju. Na trénincích ani závodech neznám nikoho, "kdo by z toho dneska měl nějaký poloviční pocit" :) Boj o teplo, který je taky bojem o život, se neochodí. Ja to takový kontrolovaný "survival". Inu, jak říká můj pětiletý synek: "Když někdo chce, aby mu bylo teplo, tak si tu zimu k tělu pustit musí". A po teplé vaně si pak dobrovolně dává ledovou sprchu. A nejvíc hrrr do brrr vody je tříletý Jirka: když jsem v červnu plaval ve 13°C Vltavě, volal na mě ze břehu, že chce jít taky. $$OBR451893$$ Ostatně, nebylo to poprvé.. A co vy, nepřidáte se taky?

4 komentáře:

  1. A stejně si myslím, že většina otužilců chodí do klubu poklábosit k rozžhaveným kamnům -- to je hlavní důvod. Kde v Praglu seženeš tak skvělou věc!!! Zimně třikrát nazdar!

    OdpovědětVymazat
  2. Pravda, pravda. Vždyť my jsme přece takový malý filozofický klub přátel tepla :)

    OdpovědětVymazat
  3. Machy jsem rad, ze jsi zase zacal psat a podporovat otuzileckou obec. Uz jsem rozhodnuty se zapojit i se svym stylem \"pani starostova\":) budu na tom pracovat pres jaro a leto a pak prirozene se napojim na klub pratel tepla..
    At se dari! 12:)

    OdpovědětVymazat
  4. Jestli plavete tak, jak běháte, tak za váma bude brázda jak za motorovým člunem. Budem se těšit :)

    OdpovědětVymazat