čtvrtek 18. prosince 2008

Kryofilní deníček - část IV.

aneb Zápisník chladomilcův Příprava na můj poslední kryofilní výlet nebyla úplně hladká - byla minimálně polohrubá. Půlnoční carboloading jsem samozřejmě nepodcenil a poctivě a bez výčitek jsem se v deset večer pořádně nakarbošil. Setrvačností můrovito-sovovitého týdne jsem ulehl před druhou s tím, že v šest vstávám do Podolí - v šest proto, že je potřeba ulevit zatížené zemi a vytvořit v této nelehké době nějaké HDP.

úterý 2. prosince 2008

Kryofilní deníček - část III.

aneb Zápisník chladomilcův Abych rozptýlil všechny vlastní i nevlastní pochybnosti o své způsobilosti věnovat se zimnímu plavání, nechal jsem se vyšetřit u sportovní doktorky. Kolo, na kterém jsem musel šlapat napojený na nějaké hadičky sice byla taková postarší favoritka, ale to je jedno. Zdravý jsem, kondice nadprůměrná, aniž bych to čekal, tak mi změřila i VO2 max. Super. S Vladimírem Komárkem, známým českým otužilcem, jsem se pak dohodl na vklubení do 1.PKO.

úterý 25. listopadu 2008

Kryofilní deníček - část II.

aneb Zápisník chladomilcův Po sobotní koupačce v hornobečvanské přehradě jsem uvítal zase jeden vlídnější kryo-trénink v Podolí. Byl jsem zvědavý, o kolik klesla za posledních pár dní teplota. 13.listopadu měl bazén 13.8°C, včera už jenom 8.4°C. A to je výzva. Podle svého posledního výkonu odhaduju, jak dlouho tam vydržím. Řekl bych aspoň 4 bazény, tj. 200 metrů.

sobota 22. listopadu 2008

Kryofilní deníček - část I.

Po zhruba deseti podzimních kilometrech naplavaných ve vodě v teplotním rozmezí 16-13°C (vše Podolí) jsem přivítal možnost nasadit svému úsilí korunku na hornobečvanské přehradě. Moji přípravu spontánně zesílil aktuálně se venku prohánějící bílý koník. Během pátku a soboty nasněžilo deset čísel (na výšku) a teplota šla rychle pod nulu. Jak se říká u nás v práci - to není problém, to je výzva. Dopředu jsem teplotu přehrady odhadnul na cca 4-9°C. Bude třeba se dobře připravit.

pondělí 27. října 2008

Nejen během živ jest Machy - otužo

Letos jsem našel chuť přesedlat z otužování vzduchem na otužování vodou. Z původního záměru jezdit do Toušně sešlo, protože je to celkem nepohodlné. Ale co jsem neobjevil. Bazén v Podolí má krytý 50m bazén, venkovní vyhřívaný 33m bazén a nevyhřívanou padesátku. Byl jsem tam zatím čtyřikrát a pokaždé to stálo zato. Pokaždé jsem ji měl pro sebe (nebo skoro pro sebe), což se mi ještě nikdy nepoštěstilo a už jenom to je důvod, proč si zaplavat v chladné vodě. Poprvé jsem šel ráno bez snídaně a právě nedostatečná metabolická termogeneze (machruju z knížky Adaptace na chlad u člověka) byla příčinou, že po kilometru a 22 minutách jsem šel z patnáctistupňové vody ven. Napodruhé jsem se dopředu dostatečně najedl a šel navečer - klidná hladina, příjemný chlad, pod vodou zářilo temné indigo, nejlepší to barva. Tentokrát jsem neudělal tu chybu, že bych se snažil zaplavat nějaký výkon, ale jel jsem od začátku poklidně. Po kilometru za 22 minut jsem se šel trochu rozehřát do venkovního (protože mi při finiši přestala dovírat ústní chlopeň) a pak se na dalších 500m vrátil do nevyhřívaného. Celkem 33 minut v 16°C vodě. Jediná kaňka byla, že ve sprchách teče hrozně horká voda - přechod z takové vody pod skoro 40°C sprchu je hodně nepříjemný. Ale celkově vzato jsem tak dobrý pocit ze sportu už dlouho neměl. Pak jsem byl minulý čtvrtek a čekal jsem, co s vodou udělá chladnější počasí posledních dnů. K mému překvapení měla voda 15°C. Tentokrát mi kilometr zabral 24 minut, ale nejel jsem na čas, ale na výdrž. Protože jsem nebyl nejlíp najezený, tak jsem byl rád i za ten kilometr. Protože je bazén ohrazený, vždycky se radší zeptám plavčíka, jestli tam můžu a vždycky mi řekne, že je nevyhřívaný a asi myslí, že půjdu jinam. Ne-e. Naposled jsem byl dnes ráno. Příprava byla kvalitní - o půlnoci jsem se pořádně nafutroval, abych měl dost energie a ráno vyrazil. Pro lepší aklimaci jsem jel na bazén radši jenom v tričku. Vzduch 6°C, voda 13,6°C. Sice pršelo, ale to při tomto sportu tak nějak nevadí. Po kilometru za 22:39 jsem jel dál a uplaval celkem 1400m za 31:38. S osobním maximem naprostá spokojenost - to nám ten týden hezky začíná. Ale pokračuje už hůř - řidič tramvaje, ve které jsem jel do práce, dostal na budku od řidiče nějakého offroadu za to, že když jela sanitka, zastavil těsně za tunelem a sanitka tak musela trochu manévrovat. Asi se tak bál, aby se někomu něco nestalo, až se někomu něco stalo. Asi špatný odpočinek o víkendu. To je den. A to jsem ještě dneska dočel pětihvězdičkového The Kite Runner a večer, večer budu na slavnost devadesátého výročí republiky péct poprvé v životě králíka!

sobota 25. října 2008

Nejen během živ jest Machy - plavání

V rámci doplňkových sportů jsem v létě obohatil běhání o nové sporty. Kromě bruslí, na kterých teď už zase nejezdím, jsem v červnu začal několikrát týdně plavat a když je čas a nálada, chodím plavat doteď. Z původního kraula 500m za 12 minut se mi podařilo stáhnout to na 9:50 a kilometr teď mám za 20:38. Vím, že to není kdovíjaký čas, ale chytlo mě to a plavat chodím s radostí. Plavání mi vždycky pomáhalo pro lepší dýchání při běhu, teď jsem tu podporu běhu rozšířil tak, že už jenom plavu a skoro neběhám. Když běhám, tak je to bída, ale což už..

čtvrtek 17. července 2008

Začátek otužilecké sezóny

Letní odstávkou teplé vody pravidelně zahajuju otužileckou sezónu. Letos bude zase o něco bohatší. Minimálně o ty dva mladé adepty tohoto zpočátku emotivního sportu.