Konec otužilecké sezóny (Český pohár zimního plavání)

S posledním závodem (Nová Paka 4.4.) jsem si trochu zabilancoval a zhodnotil svoji první otužileckou sezónu. Ať jsou moje výkony jakékoliv, je jasné, že jsem si posunul hranici a že jsem si to na začátku sezóny nedokázal představit. Když si vzpomenu na to, jak jsem začínal a jak mi osmistupňová voda připadala snesitelná, ale strašilo mě, jak to půjde v ledové..

Pražský půlmaraton s adrenalinovou tečkou

Na moje oblíbené jarní běžecké půlmaratonské probuzení jsem letos trénoval průměrně až podměrně. Za letošek jsem naběhal asi 125 kilometrů, z toho za poslední tři týdny ve třech tréninkách asi 25. Z toho jeden testovací půlmaraton (v mrazu, noci, větru, za 1:42) a tři dny před závodem jsem šel vyzkoušet tempo na ovál. Virtuální tempomat jsem nastavil na požadované tempo a vydržel to asi dva kilometry. No bída.

Večerní kryoaquatlon

V týdnu mám na sport vyhrazeny dva dny, a proto když už je čas, je třeba sportovat mírně zběsile a pokud možno spojovat disciplíny. Na středu jsem si naplánoval kombinaci plavání v ledové Vltavě s následným během domů, což je plus mínus půlmaraton. Říkejme tomu třeba kryoaquatlon.

Branické ledy - z rybí perspektivy

Namísto novoročního otužileckého křestu jsem si sehnal parádní kmen angíny a mohl si leda tak pomlaskávat u své oblíbené knížky, moje klubová premiéra tak připadla až na tuto sobotu - na 7. ročník Branických ledů.

Kryofilní deníček - sváteční vydání

Víte, co je nového?

Kryofilní deníček - část IV.

aneb Zápisník chladomilcův Příprava na můj poslední kryofilní výlet nebyla úplně hladká - byla minimálně polohrubá. Půlnoční carboloading jsem samozřejmě nepodcenil a poctivě a bez výčitek jsem se v deset večer pořádně nakarbošil. Setrvačností můrovito-sovovitého týdne jsem ulehl před druhou s tím, že v šest vstávám do Podolí - v šest proto, že je potřeba ulevit zatížené zemi a vytvořit v této nelehké době nějaké HDP.

Kryofilní deníček - část III.

aneb Zápisník chladomilcův Abych rozptýlil všechny vlastní i nevlastní pochybnosti o své způsobilosti věnovat se zimnímu plavání, nechal jsem se vyšetřit u sportovní doktorky. Kolo, na kterém jsem musel šlapat napojený na nějaké hadičky sice byla taková postarší favoritka, ale to je jedno. Zdravý jsem, kondice nadprůměrná, aniž bych to čekal, tak mi změřila i VO2 max. Super. S Vladimírem Komárkem, známým českým otužilcem, jsem se pak dohodl na vklubení do 1.PKO.